|
|
Model utopické společnosti a vliv jejích totalitních mechanismů na život jedince v dílech Konec civilizace Aldouse Huxleyho a 1984 George Orwella
OSUCHOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce zkoumá obraz utopické společnosti a vliv totalitních režimů na život jednotlivců v románech 1984 George Orwella a Konec civilizace Aldouse Huxleyho. Tato dystopická díla reflektují svět v první polovině dvacátého století a nabízejí čtenářům kritiku moderního společenského řádu. Práce nejprve představí oba autory i s jejich díly, poté se práce zaměřuje na historicko-sociální kontext. Na vybraných knihách jsou analyzovány prvky utopické společnosti a totalitních mechanismů, které poukážou na to, jak mohou být výše zmíněné faktory použity (resp. zneužity) k manipulaci, kontrole a potlačování lidské svobody a individuality a jaký vliv mají na formování společnosti, ovládané a omezované utopickými ideologiemi.
|
|
| |
|
|
Téma manipulace v románech Nineteen Eighty-Four George Orwella a Catch-22 Josepha Hellera
RAUSCHER, Tomáš
Cílem této diplomové práce je analýza motivu manipulace v nejznámějším antiutopickém děl dvacátého století, a to v románu Nineteen Eighty-Four od britského autora George Orwella a v protiválečném, satirickém románu Catch-22 od Američana Josepha Hellera. Práci otevírá kapitola, zabývající teoretickými východiska práce. Tato část stručně pojednává o pojmech spojených s analyzovanými romány. Následující část představuje autory analyzovaných románů, jejich cesty životem a vývoj vedoucí k tvorbě jejich nejslavnějších románů. Poslední dvě kapitoly práce obsahují vlastní analýzu děl, z nichž první v řadě je Orwellův román, následovaný Hlavou 22. Závěrem autor porovnává manipulaci v obou dílech. Při sledování manipulace v těchto dílech se autor práce zaměřuje jak na její společenské dopady, tak i na to, jakým způsobem ovlivňuje jedince ve světech vytvořených Orwellem a Hellerem.
|
|
|
Zamjatinův román My a jeho ohlas v západní literatuře
Sokolová, Dominika ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Vasilyeva, Elena (oponent)
Bakalářská práce pojednává o Zamjatinově románu My a jeho vlivu na západní literaturu. Teoretická část práce blíže definuje žánr antiutopie a zkoumá jeho hlavní znaky, představuje autora, jeho život a historicko-společenský kontext jeho tvorby. Pozornost je věnována též dílům, která byla románem My silně ovlivněna. Praktická část se zabývá uměleckou analýzou románu a jeho porovnáním s dalšími významnými antiutopiemi 20. století jak v rovině tematické, tak i v rovině jazykové. Cílem práce je poukázat na nadčasovost Zamjatinova románu, zdůraznit jeho odkaz pro budoucí generace a najít podobnosti či rozdíly v interpretaci totalitních režimů ve východní a západní literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA antiutopie, totalitarismus, 20. století, literární analýza, George Orwell, 1984
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
|
Human Corruption and Dystopian Motifs in Anthony Burgess' A Clockwork Orange and George Orwell's 1984
Braňka, Štěpán ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stručnou analýzu románů 1984 a Mechanický Pomeranč. Analyzuje jejich rozdíly, dále co mají společného a způsoby, jakými George Orwell a Anthony Burgess používají dystopické motivy v jejich románech. Teoretická část se zabývá inspiracemi pro oba romány a odkazy ke skutečnému světu a totalitním režimům 20. století. Praktická část analyzuje dystopické světy v románech, jejich vlády, hlavní hrdiny a jazyk. Zkoumá romány s ohledem na téma popsaná v teoretické části. Klíčová Slova: dystopie, totalitarianismus, 1984, Mechanický Pomeranč
|
|
|
Pojetí totality v díle George Orwela.
Pelán, Štěpán ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl charakterizovat způsob, jakým George Orwell nazíral na totalitu a kterak ji ve svých dílech vyobrazoval. Stěžejní částí je analýza charakteristických rysů totalitních režimů v Orwellových nejvýznamnějších dílech 1984 a Farma zvířat. Pro hlubší porozumění Orwellovu náhledu na totalitní režimy je také blíže pojednáno o jeho životě a událostech, které jeho politické smýšlení formovaly. Kromě výše zmíněného je součástí práce také obecná charakteristika typických rysů totalitarismu a obecně platných principů v rámci totalitních režimů, přičemž je odkazováno na historicko-politický kontext dvacátého století vybraných států, kupříkladu SSSR, Německa nebo Československa. Tato část je následována analýzou vybraných děl autorů, kteří se totalitou zabývali z pozic politické teorie, například Hannah Arendtové, F. A. Hayeka, Zbigniewa Brzezinského či Ernsta Jüngera. Přestože George Orwell tíhl k levici a označoval sám sebe jako socialistu, jakoukoliv formu totalitní vlády striktně odmítal a, jak v jedné ze svých esejů napsal, velkou část jeho díla tvoří protitotalitně zaměřená literatura. Jeho ostře vyhraněný názor na totalitarismus se začal rodit během Španělské občanské války, jíž se aktivně zúčastnil. Tam se také poprvé setkal s totalitními praktikami Sovětského svazu,...
|
|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
host ::
RSS.